Nám lidem je dobře pochopitelně jenom tehdy, když nám dokonale funguje naše tělesná schránka. Ale je smutné to, že dokud jsme v podobně dokonalé situaci, nevážíme si toho. A chováme se tak, že není divu, když se jednoho dne něco pokazí. Třeba jenom trochu, třeba i hodně závažně. Ale ať tak nebo tak, není nám příjemně, když nás něco začne zlobit.
A co to může být? Prakticky cokoliv, co v našem těle máme.
Docela časté jsou problémy s plícemi. Ty potřebujeme k dýchání, a tedy i k životu, ale navzdory jejich důležitosti se k nim někdy chováme přímo macešsky. Žijeme v prostředí se znečištěným vzduchem, tam, kde je třeba prašno nebo kde je vzduch plný jedů z výfukových plynů a podobně, a dorážíme to třeba ještě kouřením. O nejnižší kastě narkomanů, čichacích, už ani nemluvě.
Stejně důležitým orgánem je rovněž v hrudním koši umístěné srdce. I to potřebujeme, a abychom normálně žili, musí toto kvalitně bít. Ale kolikrát mu škodíme nezdravou výživou! Kolikrát mu ubližujeme stresem, nadměrnou námahou! A tak spějeme k infarktům a jiným srdečním vadám, které nás mohou v kterémkoliv okamžiku i zabít. Což ale ignorujeme, dokud není zle.
Obdobně s námi může skoncovat i mozek. Tento nás řídí a ovlivňuje fungování četných orgánů, a když se v něm něco pokazí, je zle nebo úplně nejhůř. A ani ten nebývá ušetřen našich nežádoucích vlivů, kvůli nimž musíme počítat třeba i s mrtvicí. Nebo demencí. Nebo třeba i nezaslouženým Alzheimerem, obrnou atd. A nic z toho bychom si neměli přát a nepřejeme. Ale jen tak neradi děláme něco pro to, aby k podobným problémům raději nedocházelo.
A pokud už se o některé tělesné orgány staráme dokonce víc, než je nezbytné, jsou to paradoxně ty, na kterých by nám ve srovnání s těmi výše zmíněnými zase až tak moc záležet nemuselo. Nevěříte? Pak se zeptejte třeba nějakého muže, co on a potence. A určitě zjistíte, že je pro něj tato daleko důležitější než správné fungování životně důležitých orgánů.