Vícečetných těhotenství v posledních letech přibývá díky asistované reprodukci. Existuje mnoho vědeckých studií, které zkoumají podivuhodné skutečnosti o dvojčatech: tajemství jejich zrodu, chování i životní styl.
Nemusí mít stejnou genetickou výbavu
Jednovaječná dvojčata mají téměř shodnou DNA. Jednou z málo známých skutečností je, že jejich otisky prstů a zubů nejsou totožné. To je spolehlivým znakem jejich identity. Rozdíly v genetické výbavě vznikají už během prenatálního vývoje, neboť dvojčátka nemají v matčině děloze stejné podmínky.
Nemusí mít stejného otce
Zcela výjimečně se stává, že každé vajíčko je oplodněno spermií jiného muže. Předpokladem je hyperovulace, při níž žena uvolní dvě vajíčka při jednom menstruačním cyklu. Každé z dětí tak může mít jiného otce. Dvojčata tohoto typu jsou dvouvaječná. Předpokládá se, že gen hyperovulace je dědičný. Pravděpodobnost, že dvouvaječná dvojčata porodí zase dvojčátka, je dvojnásobná oproti jedináčkům.
Nemusí mít stejnou barvu pleti
U rasově smíšených párů existuje určitá nízká pravděpodobnost, že každé z dětí zdědí jiné geny po svých rodičích. Výsledkem je narození dvouvaječných dvojčat s odlišnou barvou pokožky.
Nemusí být stejně stará
K početí dvojčat nemusí dojít během jednoho ovulačního cyklu. Je to extrémně vzácný jev, kdy se menstruační cyklus nepřeruší a následně je oplozeno druhé vajíčko. Nejčastěji k tomu dochází v případě umělého oplodnění.
Nemusí mít narozeniny ve stejný den
Komplikace během těhotenství mohou způsobit, že se jedno z dvouvaječných dvojčat narodí dříve. Pokud předčasně odejde plodová voda z jeho obalu, je třeba dítě předčasně vyjmout z dělohy a jeho sourozenec se dál vyvíjí v matčině těle. Rozdíl v narození se může pohybovat od několika dnů až po několik týdnů. Průměrná doba mezi porodem dvojčat je 17 minut, nejdelší zaznamenaná doba je 87 dnů.